Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
„Jak milo bylo v sednici, když se smrklo!“ Černá hodinka a její reflexe v české literatuře 19. století
Piorecká, Kateřina
Černou hodinkou se v 19. století rozumělo přestávku v práci při západu slunce před tím, než se vyplatí rozsvítit, přeneseně se pak stalo obecným pojmenováním doby stmívání a po setmění, kdy se lidé sesednou a vyprávějí. Tento fenomén byl původně vázán na zimní sezónní práce, především přástky. Světelné podmínky dovolily přežívání orální tradice, jež v průběhu 19. století zajímala folkloristy i etnografy. V postupující proměně tradičních struktur v občanskou společnost se společně s industrializací, jež převálcovala nejen tradici přástek a draček, ale zpřetrhala cyklický čas a položila důraz na linearitu veškerého dění, je třeba sledovat i proces literalizace. Čeští spisovatelé orální útvar pověsti, pohádky či humorky vtiskli do prestižních literárních žánrů, jakými byly balada, idyla, selanka či mravoučná povídka. Na příkladu krátkých próz Boženy Němcové a její Babičky příspěvek dokládá, že jejím spisovatelským úsilím bylo orálně tradované texty pozdvihnout prostřednictvím prestižních žánrů do literárního kánonu.
"Písmo těla": mezi nesmazatelnou stopou a jejím bělením. Němcová, Mácha, poetika krve a mystický eros
Vojvodík, Josef
Příspěvek v konferenčním sborníku věnovaný poetice děl Boženy Němcové a Karla Hynka Máchy. Autor sleduje dopady biedermeierovského ideálu čistoty a mravnosti na estetické kvality literárních textů.
Božena Němcová a její Babička : Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky
Piorecký, Karel
Sborník shrnuje příspěvky, které se dotýkají procesu mytizace osobnosti Boženy Němcové, příspěvky, které analyzují její dílo z pohledu genderu, věnuje se komparacím s jinými díly soudobé evropské literatury, jazyku a kompozici jejích próz a jejich recepci doma i v zahraničí.
Korespondence rodiny Boženy Němcové
Kokešová, Helena
Autorka se zaměřila na korespondenci Josefa Němce s dětmi Karlem, Jaroslavem a Dorou a na korespondenci mezi sourozenci navzájem, jež stále zůstává badatelskou obcí nepovšimnuta a před veřejností skryta. Obsahuje přitom cenné informace nejen o osobním životě jejich protagonistů, ale i k dějinám všedního dne, ke kulturnímu a politickému vývoji české společnosti 2. poloviny 19. století. Má i další rozměr, daný tím, že Jaroslav Němec odešel za prací do Ruska. V jeho dopisech lze nalézt zajímavé údaje, které rozšiřují naše poznatky o dějinách cestování, o tehdejším způsobu života ruského i tatarského obyvatelstva, o životě zdraví a léčbě nemocí, tedy k dějinám medicíny. Protože Karel i Jaroslav byli významnými pomology, nechybí zde ani údaje o stavu a vývoji tohoto oboru. Rodinná korespondence obsahuje mj. i cenné informace k tzv. druhému životu B. Němcové.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.